"A story of a glamour woman"

"A story of a glamour woman" aneb každodenní příběhy jedné ženy - http://www.hankapiskova.cz/

úterý 3. prosince 2013

Den 177 - 180

Juchů, jsem zpět :) odplakala jsem něco, prožila jsem si nějaký strach, dovolila jsem něčemu odejít, vlastně jsem dovolila, aby něco umřelo... a nesmírně se mi ulevilo!

Krásky moje, pokud prožíváte taky podobné stavy v době před menstruací, věnujte samy sobě pozornost. Vaše vnitřní Já se vám snaží něco důležitého říct!

Je to doba, kdy se na povrch tlačí vše nevyřešené a tím, že to budeme tlačit zase zpět pod povrch to nevyřešíme. Jen oddálíme dobu, kdy se to prostě vyvalí na povrch v celém svém hnusu a síle. Představte si, že vám hnisá nějaká rána a vy ji stále jen zakrýváte make-upem a předstíráte, že tam nic není. Jak dlouho se vám to podaří? Jednoho krásného dne tu ránu budete muset otevřít a nechat ten hnis všechen vytéct ven.

Což ale neznamená, že ten hnis musí nakazit a otrávit ostatní, kteří jsou ve vaší blízkosti. ;)

Takže moje rada zní… pokud máte v týdnu před menstruací stavy úzkosti, vzteku, hněvu, paniky či podobné jiné projevy, je čas si zalést a poptat se sama sebe co se děje!? Opravdu sama ze sebou, popřípadě si vezměte na pomoc nějakého člověka. Ale takového, který unese váš emoční výbuch. Buďto kamarádku, která vás dobře zná a nebude si vaše slova brát osobně (některá z nás totiž obrací skrytou agresi proti sobě a některá proti člověku, který sedí naproti němu, btw obojí je stejnej hard core :) prostě to musí ven! Jinak to nejde.) A nebo nějakého zkušeného terapeuta. No a pak to prostě pusťte ven.

Možná se budete divit co všechno z vás vyleze… Pokud jste natolik propojená sama ze sebou, mluvte sama ze sebou. V duchu, nahlas - to je v podstatě jedno, ale buďte upřímná sama k sobě. Skrýváním se nic nevyřeší. A pokud jsou vaše myšlenky zmatené a pobíhají jako střelený zajíc (což je téměř ze 100% jisté), zaveďte si deník a vypište se z toho! To je vlastně to, co dělám já :)

Jasně, že to nemusíte masochisticky vyvěsit na net, zaveďte si svůj elektronický nebo papírový deník a tam si jen tak pro sebe vypište všechny svoje strachy, totálně ujetý očekávání a přiblblý programy, který v sobě každý z nás máme :)

No a potom v době menstruace na sebe buďte hodné, pečujte o sebe a dejte si klid po té malé či velké bitvě a smrti, která ve vás vlastně musela proběhnout, abyste se mohla posunout dál…

Každá smrt značí zrod něčeho nového. Jen na čisté půdě může začít růst nový život. A jistě chápete, že zbytky toho starého mohou působit jako úrodná půda… ale pod jednou podmínkou. Musí být zetlelé a zpracované. Tak, aby vytvořily jen základ pro růst, ale nijak ho neohrožovaly a nedusily. Příliš mnoho hnoje také škodí ;)

A z tohoto důvodu má všechno prostě svůj čas. Já vím, není to příjemný proces, sledovat jak něco v nás umírá a hnije… ale bez toho to milé dámy prostě nejde. Než se z hovna stane životodárný kompost, chvíli to holt trvá :)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za tvůj komentář. Měj krásné dny. Hanka