Stejně jak jsem se ptala minule, začnu i dnes. Co je to vlastně láska? Může láska bolet? Je láska jen dobrý pocit nebo je to i ten špatný? A jak vlastně vypadá ten co miluje a ten co nemiluje?
Za poslední týden se mi opět stalo pár zajímavých věcí. Stává se mi to vlastně pořád :) Několik lidí přede mnou zmínilo knížku Achymista, kterou jsem četla před 4-mi lety, téměř na den přesně. Tehdy jsem ji četla v Dubaji a byla jsem zamilovaná. O to mocnější bylo moje prožívání tohoto nádherného příběhu. Teď si vlastně uvědomuji, že jsem zamilovaná téměř pořád :) vlastně se pořád zamilovávám. Do lidí (mužů i žen), do míst, do situací. Vlastně ten opojný pocit prožívám stále. Ale něco se mění. Moje pochopení o čem to je…o čem je cítit a žít lásku.
Proč mluvím o knížce Alchymista v souvislosti s láskou? Věta, kterou mi řekla jedna z žen, která tuto knihu právě čte, zněla: “Nejvíce se mi líbí věta - Sleduj znamení.” Když to vyslovila, projela mnou mrazivá energie, což je vždy znamením toho, že mám naslouchat. Že jsem právě slyšela (promiňte mi ten výraz) “slovo Boží”. Zbystřila jsem a uvědomila jsem si, že dostávám zprávy a k tomu, abych je dokázala slyšet, musím se ztišit.
A hned dnes ráno jsem pochopila. Sleduj znamení.
Třetího listopadu loňského roku jsem dala na svůj osobní facebook fotku, ke které jsem napsala: “Jsem otevřená lásce”. Nevím proč, ale před několika dny se tato fotka znovu objevila na zdi a lidé mi ji začali “lajkovat”. Vzpomněla jsem si na dobu, kdy jsem ji tam dávala. Chvíli poté jsem prožila krásné setkání s láskou. A taky jsem si před několika dny uvědomila, že ne vždy jsou nějaké dveře zavřené, i když to tak může vypadat...
Takže, dnes ráno jsem dostala následující vzkaz: “Milá Hanko, dovolil jsem si poslat pár švestiček z mojí zahrádky. Pardon, chtěl jsem napsat: pár obrázků z mého archivu... když kolem ťapká to téma otevřenosti v lásce. Zdraví Vás a příjemné rozjímání přeje Jirka Zemánek” Tento muž mi poslal nádherné fotografie s tématikou láska. Když jsem si je prohlížela u jedné z nich mnou opět projel známý pocit. Byla to tato fotografie…
Žena ženských tvarů s polodlouhými vlasy a štíhlý muž jen o kousek vyšší než ona. Měla jsem pocit že se dívám na sebe a svého partnera.
Sleduj znamení…
Právě čtu knížku Svoboda od Brandon Bays a tam jsem dnes narazila na kapitolu s názvem (světe div se) Láska :)
Malý kousek z této krásné knihy:
“Chcete-li prožít skutečnou lásku, musíte projevit ochotu nechat si tisíckrát zlomit srdce. Právě tehdy, kdy se zcela poddáte té síle, budete bolest ze zlomeného srdce prožívat jako lásku. Pak to není osobní láska, ale všudepřítomné pole lásky, která proniká vším životem. Její náruč je nikdy nekončící, nekonečná a celistvá. A v této lásce spočíváte v naprosté celistvosti, v absolutním míru, v povznášející svobodě.
Vy jste láska sama. Nastal čas zcela podlehnout. Lásce nemůžete utéct - protože je všude. “
Sleduj znamení.
Není to tak dlouho, co jsem psala článek o smutku a bolesti a psala jsem, že bez bolesti nemůžeme prožívat slast. Že bolest je branou k rozkoši. Že strach (smutek,bolest) a láska, jsou dvě strany jedné mince. Přidávám, že je to jako nádech a výdech, bez jednoho nemůže být druhé…
Sleduj znamení.
Dostávám se k mému velkému pochopení. O čem je cítit a prožívat lásku. Ne, není to o tom, že si s někým slibujete věrnost až do konce vašich dní. Takovou blbost vám prostě nikdo slíbit nemůže. Proč? Jednoduše proto, že by sám sebe uvrhnul do lži. Jak by potom mohl růst? Měnit svoje názory? Plynout životem? Byl by zamčený ve světě falešného slibu, stůj co stůj. Blbost!
Ne, není to ani o tom, že když milujete, nebolí to. Naopak, poznat pravou lásku můžete jen tehdy, když to (promiňte mi ten výraz) ale kurevsky bolí. A až procítíte tu bolest až do srdce, až se otevřete natolik, že se ta bolest rozšíří všude, až se necháte tou bolestí celí pohltit a odevzdáte se jí, tehdy se to stane. Podíváte se jí zpříma do očí a řeknete jen: “Vítej”. Vezmi si mě celou/ celého. Jsem tu. Nenechám si ani kousek. Přijímám a odevzdávám se úplně celý/á. Rozpustíte veškerý odpor, uvolníte se a najednou… najednou je bolest pryč a vy cítíte jen blaženost.
Tohle je láska. K sobě. K druhému. Ke světu. Ukážete se celí. Přijmete se celí. Odevzdáte se celí…
Sleduj znamení.
Byla jsem před pár dny na terapii s názvem vaginal maping (o tom někdy příště) a mým záměrem, cílem, ke kterému měla tato technika dospět, byla celistvost a propojení. Se sebou, s mužem i se světem…
Sleduj znamení.
Přečtěte si ještě jednou úryvek z knihy ;)
Dívám se na svou nástěnku, kde mám svou jantru z léta loňského roku. Vidím na ní napsáno mou rukou. Jsem láska. Jsem celistvá a miluji se z celého srdce. Jsem nádherná žena a zasloužím si to nejlepší. Všechno je v pořádku.
Sleduj znamení…
Láska je to, co zůstane když přijmete bolest, strach i nedokonalost. Když přijmete - zcela a úplně se odevzdáte všemu, co se vám vůbec nelíbí…
Jen tehdy prožijete lásku. Jen tehdy jste svobodní.
Sleduj znamení...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za tvůj komentář. Měj krásné dny. Hanka